Thajsko  Kambodža                         Fotogalerie :     Thajsko     Kambodža


 

Protože zimu opravdu nemáme rádi, přemýšleli jsme, jak si ji co nejvíce zkrátit. No a tak se zrodila myšlenka, vyrazit do slunné Asie. Tentokrát jsme zvolili za svůj cíl Thajsko a nedalekou Kambodžu. Překvapilo nás, že i když do Thajska každoročně míří velké množství turistů, lidé jsou tam usměvaví, příjemní a vždy se snaží ve všem vyhovět. S takovou ochotou jsme se ještě nikde ve světě nesetkali. Ne nadarmo se Thajsku říká „Země úsměvů“. Když se k tomu ještě přidá jejich skvělá kuchyně, je to prostě paráda a opravdu pohodové místo na cesty.

 

 

 

Navštívené oblasti:

Severní Thajsko – provincie Chiang Mai a Chiang Rai – trek k horským kmenům, oblast zlatého trojúhelníku
Centrální Thajsko – Bankgkok, plovoucí trhy v Damnoen Saduak,  Kanchanaburi – most přes řeku Kwai, národní park  Kaeng Kratchan, národní park Kao Yai, národní park Erawan, Ayuthaya
Kambodža – Angkor Wat, jezero  a jeho plovoucí vesnice
Jižní Thajsko – záliv Phang nga, ostrov Ko Lanta, národní park Kao Sok, ostrov Ko Tao, ostrov Ko Chang

Severní Thajsko – provincie Chiang Mai a oblast zlatého trojúhelníku

„chao khao“ neboli lidé z hor – tak samotní Thajci nazývají horské kmeny, obývající především hornaté oblasti severního a západního Thajska. Každý  má svůj vlastní jazyk, způsob oblékání, zvyky a náboženství.  Oficiálně je rozlišováno zhruba deset různých kmenů. Jako  výchozí bod pro výpravu za těmito lidmi je považováno město Chiang Mai. Když jsme však viděli to množství turistů pohybující se po městě, pochopili jsme, že domorodé vesnice poblíž Chiang Mai budou spíše skanzeny na vydělávání peněz....... a vyrazili jsme dál na sever – do městečka Fang. Tohle rozhodnutí se ukázalo jako skvělá volba, protože nikdo jiný tento nápad neměl a tak jsme rázem byli na pravém thajském venkově. Odtud už nebyl problém vyrazit na pěší putování po domorodých vesnicích, dále po řece až do Chiang Rai. Náš průvodce z kmene Karenů se ukázal jako veselý chlapík. Nechal nás přespat ve své chýši, vzal nás na lov, ukázal nám jak si vyrábí střelný prach.............no samé užitečné věci.



 



 

Centrální Thajsko

Nejnavštěvovanější atrakcí v této oblasti je bezesporu most přes řeku Kwai, který se nachází ve městě Kanchanaburi, asi 2 hodiny jízdy z Bangkoku. Známý most z černého železa byl přivezen z Jávy japonskou armádou a sestaven válečnými zajatci jako součást „železnice smrti“, která spojovala Thajsko a Barmu. Nám se však daleko více líbil nedaleký národní park Erawan, plný krásných vodopádů a vápencových útvarů. Park je dobře dostupný a tak jej navštěvuje i dost místních. Proto je potřeba se sem vydat ve všední den brzo ráno. O víkendech se z jezírek pod vodopády stává „veřejné koupaliště“ . Poblíž Kanchanaburi je postaven tzv. Tyger Temple, což by měl být chrám, ve kterém se mniši starají o tygry a pokouší se o jejich návrat do přírody. Ve skutečnosti jde o komerční záležitost a atrakci pro turisty. Návštěvu tohoto místa rozhodně nikomu doporučit nemůžem.

V hlavním městě Bangkoku jsme strávili celkem 3 dny. Nakonec jsme to vyhodnotili jako dostatečné, protože dýl bysme tam asi nevydrželi.  Přece jen je to 13ti milionová metropole plná smogu. Nedaleko severního autobusáku je největší tržnice světa.... Chatuchak. Tady koupíte úplně všechno. Oblečení, živá zvířata, umělecká díla, smažené šváby, brýle, kopie všecho co kopírovat lze.......Ale Bangkok není jen o nakupování. Je plný krásných barevných chrámů. Člověk by se uběhal ... to máte: budha ležící, sedící, stojící, kráčející, smaragdový, ze zlata i pozlacený..... no je potřeba vybrat jen pár skvostů. Když už jsme měli toho hluku a zmatku velkoměsta plné zuby, odskočili jsme si do nedalekého Damnoen Saduaku na plovoucí trhy. Několik km dlouhý kanál kolem Damnoen Saduak spojuje řeky Mae Klong a Mae Nam Tha Chin. Slouží jako zavlažovací kanál pro okolní políčka,na kterých se pěstují kokosové palmy, ovoce a zelenina. Veškeré dění se odehrává na kanálech. Proplouvají tudy obchodníci s ovocem a zeleninou, prodavači suvenýrů, i babky, které připravují na loďce nudle a polévku


 



 

Jižní Thajsko a ostrovy

Phang nga bay ležící na jihu Thajska je známá především spoustou vápencových skal, vystupujících z moře. Tuto oblast si vybrala i spousta filmařů,  kteří sem zasadili děj svých filmů. A není se čemu divit -vyhlídková plavba po zálivu je nádherná. V Phang nga – hlavním městě této provincie jsme měli domluvený sraz s částí naší elmundo bandy  (všem se podařilo dorazit na špendlík zapíchnutý v mapě) a vyrazili jsme oslavit vánoce na ostrov Ko Lanta. Co dodat: pěkný ostrov, čistá voda,  domek na pláži, příjemná muzika v bambusovém baru...............no prostě vánoční svátky jak má být. Jen místo kapra jsme k večeři měli nějakou neidentifikovatelnou rybu, která ale chutnala výborně.



 

Na ostrov Ko Tao jsme dostali tip a musíme říct, že to byla opravdu dobrá volba. Jde o malý hornatý ostrůvek (má jen 6 km) s prašnými cestami a nádhernými plážemi. Šnorchlování tady bylo jedno z nejkrásnějších, speciálně na Tanote beach. Pár dní před odjezdem jsme ještě zaskočili na ostrov Ko Chang, ale jeho pláže nás vyloženě zklamaly. Moře  bylo neprůhledné a kalné. O to víc nás ale překvapil výlet na šnorchlování po okolních ostrůvcích. Voda krásně čistá, spousta barevných ryb a hlavně nádherné korálové zahrady.

 

Kambodža – chrámy Angkor Wat

Cesta z Thajska do Kambodži přes hraniční přechod Poipet byla díky elektronickým vízům úplná pohoda. Po překročení hranic jsme zamířili k městu Siem  Reap, poblíž kterého se tyto nádherné chrámy nacházejí. Jde o největší náboženskou stavbu světa. Celý areál spíše připomíná město a zabírá rozlohu mnoha čtverečních kilometrů. Samotný chrám Angkor Wat je tvořen třemi vysokými stupni, na jejichž obvodových zdech jsou vytesané série výjevů z eposů Mahabharata a Ramajána. Chrám je příkladem khmerské architektury, stal se symbolem Kambodže a je zobrazen na její státní vlajce. Vstupné do komplexu je na „Asii“ poměrně drahé.... 40 dolarů za 3 denní vstupenku. Výborný způsob jak si chrámy prohlédnout je půjčit si kolo (1-2 USD na den) a ke vzdálenějším chrámů najmout tuktuk. Po třech dnech vstávání v půl páté ráno a pobíhání mezi chrámy jsme se cítili docela unavení a tak jsme pro změnu zamířili na výlet na nedaleké jezero. Protože rozdíl v množství vody v jezeře v období sucha a dešťů je obrovský, vesnice jsou postaveny na pontonech a pohybují se spolu s jezerem.

 

Něco málo k národním parkům

Při plánování cesty jsme vybrali několik národních parků a počítali  s tím, že podnikneme několikadenní treky do přírody. Proto jsme s sebou taky táhli stan. Nicméně realita nás trošku zklamala. Thajci bohužel na nějaké větší trekování v parcích nejsou připraveni. Nejsou k dispozici žádné mapy a navíc není „dovoleno“ se volně pohybovat po přírodě. Prý by nás mohl sežrat tygr :-) . Jediný park, ve kterém byla k dispozici mapa a mohlo se volně chodit byl národní park Khao Sok – ležící v provincii Surat Thani uprostřed deštného lesa a vápencových hor. V parku je několik vodopádů a žije zde spousta zvířat, která je ale obtížné uvidět. Měli jsme štěstí pouze na opice a  několik druhů pijavic, kterým naše nohy přišly velmi chutné. V parku Kaeng Krachan je  možné ráno z vyhlídky na 36. km pozorovat tzv. „moře mlhy“, vypařující se z údolí řeky Phetchaburi. V parku je několik vodopádů, jeskyní a 3 kempy. V oblasti třetího kempu je údajně největší koncentrace tygrů v Thajsku.... škoda :-(  žádného jsme neviděli, ale možná viděl on nás?

Užitečné weby:

 

 

www.thajsko.com – kompletní a podrobné informace o všech provinciích Thajska

http://evisa.mfaic.gov.kh/e-visa/vindex.aspx - žádost o elektronické vízum Kambodža

http://www.tigertempletruths.org/tourist_report.html - pravda o tygřím chrámu

 

Mapa cesty