Mont Blanc                                       Fotogalerie


 
     Mont Blanc

Někdo by tuto akci nazval honosně, třeba expedice Mont Blanc. My jsme akci od začátku nazývali výletem na Móňu.
Vše začalo tím, když náš kamarád Dušan stanul na jedné vydařené návštěvě ve dveřích s lahví vína v ruce a prohlásil: "Chlapi, musíme vyrazit na Mont Blanc. Už nejsem nejmladší, tak by to mělo být brzy." Nějak zvlášt jsme se tomuto tématu nevěnovali a po krátkém čase jsme ho zamluvili.
Pár týdnů na to padl termín, počasí nám však nepřálo a výlet jsme zrušili. Všichni tak nějak počítali s tím, že se výstup odloží na příští rok. Poté se už o Mt Blancu nikdo nezmiňoval.
Jeden pátek jsem v poledne zapnul počítač a mimo jiné jsem očkem mrknul na synoptické mapy. Přes západní Evropu se sunula studená fronta a za ní tlaková výše, pomalu postupující k východu. Toto, a i další indicie ukazovaly na ideální počasí pro náš plán. Jasno, mírný vítr, vše setrvá až do úterního večera.
Tuto informaci jsem předal zbytku výpravy. Ostatní adepti byli zjevně zaskočeni, zejména po té, co jim bylo oznámeno, že odjezd musí být "dnes večer". Nakonec jsme vyrazili ve třech.
Sešli jsme se o půl desáté v Brně, nakoupili na rychlo jídlo (zavirali v deset) a rozjeli se do Chamonix ve Francii. Po dlouhé cestě byl naplánován relaxační den. To však nevyšlo. Po pohledu na zasněžené vrcholky jsme vyhodnotili, že vyjedeme lanovkou na Agile de Midi a tam se trochu aklimatizujeme. Následující den jsme vyrazili na cestu k vrcholu. Nejprve zubačkou a poté cca 1500 m prevýšení na Gouter do 3800mnm. Tam jsme v záhrabu postavili stan a přečkali noc. Ráno kolem 3tí jsme vyrazili o dalších 900 výškových metrů na vrchol.
Přiznám, trochu nás výstup překvapil svojí náročností. Stejně, jako jsme i my překvapili profíky, co na vrcholu vytahovali energetické tyčinky a sušenou stravu, zatím co my jsme vytahovali bochníky chleba a štangle salámu.
Po celou dobu bylo jasné slunečné počasí, jen druhou noc, po návratu z vrcholu, jsme na Goutru v noci uvažovali nad tím, co náš Jurek vydrží. Síla větru narychlovaného přes hranu kopce se zdála pro náš stan přespříliš. Stan jsme sice přikotvili cepíny, ale i tak jsme neustále přemýšleli o tom, jaké to asi bude až se se stanem vzneseme. Naštěstí se vítr během noci utišil a ranni výhled ze stanu byl podobný tomu včerejšímu. Nikam se tedy neletělo. Panovalo opět krásné počásko.
Sestup probíhal hladce, jen jsme se podivovali nad tou spoustou lidí mířících nahoru. Sice bylo ten den krásně, ale nám bylo jasné, že už s večerem přijdou bouřky. A tak se také stalo. Když jsme večer rozbalili v kempu v Chamonix náš stan, kolem deváté se začalo blýskat a pořádně se rozpršelo. Nezáviděli jsme těm nahoře....
Náš výlet byl nadmíru vydařený. Poprvé jsme na sobě měli všechny ty věci jako úvazky, mačky a v rukou cepíny. Poprvé jsme šli navázáni na laně. Poprvé jsme spali na sněhu. O to víc jme byli rádi z úspěšného zdolání vrcholu. Také jsme se ujistili v tom, že paragliding, ač zprostředkovává pohyb ve velkých výškách není tím, co by nás mohlo na takovýto výstup připravit :-)

Ještě krátká poznámka pro ty, kteří by chtěli zkusit MB sletět na padáku, tak, jak to bylo našim původním plánem. Starty na MB jsou v červenci a srpnu zakázány. Mimo toto období to možné je, ale je dost nereálné tam éro vynést (pokud nemáte ultralehkou výbavu), vzhledem k tomu, co všechno potřebujete ke zdolání vrcholu. Pokud se s padákem nahoru vydáte, nejspíš ho roztáhnete ještě daleko před vrcholem. Varianta číslo dvě je mít support, někoho, kdo se bude spolupodílet na vláčení vašich věcí. Varianta třeti je, nechat se vysadit z vrtulníku na chatě Vallot, cca 400 výškových metrů pod vrcholem, na vrchol to dojít a letět. Vrtulník Vás ale nevyloží bez patřičného povolení, které ale místní úřady velmi neradi udělují.

Postup naší cesty :

 - Zubačkou Tramway du Mont Blanc ze Saint Gervais na horní stanici Nid d'Aigle 2 370 m
                     
-
Výstup kamenným polem a hřebenem k chatě Tęte Rousse 3 176 m
                   
 -
Prudším kamenným hřebenem (hned na začátku se traverzuje asi 100 metrů dlouhý ledový kuloár) k chatě Goűter 3 800 m
                   
 -
Dále už po sněhu přes Dome de Goűter, nouzovou chatku Vallot (4 350 m) a po sněhovém hřebínku, přes několik malých sedel a prudších pasáží až na vrchol Mont Blancu 4 810 m